Uplakaný den

Nejradši bych se schovala pod peřinu a střídavě spala nebo četla.

Místo polehávání šiju tašku z nádherné látky od  vierma.cz a zbytku rifloviny, která se mi tu válí už roky. 

Musím se přiznat, že tohle šití je pro mně trošku podivné, protože taška je pro manželku mého bývalého muže. Budu tedy doufat, že splním očekávání a můj výtvor se bude líbit.    

                                        Dáša

     

                      

  JAK JSEM ULOVILA ZAJÍČKA


  za pár dnů to bude 23 let co jdu společnou
  cestou s mým druhým mužem. Mně bylo 29
  let a měla jsem tři děti, on čerstvě po
  vojně a bylo mu 20 .
  Láska jako trám, která stále trvá i navzdory
  všem posměváčkům a rádoby moralistům.
  Dnes už jsme babička s dědou a máme
  pět úžasných vnuků. No a já navíc toho svého
  zajíčka..


  Krásný den

          Dáša

Dnes ráno jsem si u kávy řekla, že už je opravdu na čase, abych se pustila do gruntování a výzdoby celého domu. Donutila mě k tomu má sousedka Ivuška, která už v sedm hodin ráno plácala hadrem při mytí oken. Asi hodinu trvalo, než jsem celou akci naplánovala a další hodinu jsem se přemlouvala, abych se dala do díla.
S několika přestávkami jsem nakonec uklidila větší část domu a dokonce jsem vykouzlila i nějakou tu dekoraci. Uf - svátkům jara zdar !!!

                                                 Kdo by měl zájem napište..

Jarní výzdoba...

tento rok zatraceně vázne. Nápadů mám fůru, ale realizace se stále nekoná. Jediným počinem, který jsem zvládla, bylo sundání vánočního věnce ze vchodových dveří a koupení dvou zajíců do truhlíků. Nálada na mytí oken a jarní gruntování celého domu se na a ne dostavit.
A jak to máte s jarem vy?


                      Krásný večer všem.


                                 Dáša

                                                  Zaječice Alice....
   

Šiju......

                                                  Včera dokončená.....



  Po dlouhé době jsem zase schopná něco vytvořit. V hlavě mám tisíc nápadů
  co všechno bych chtěla ušít, uháčkovat, uplést...  Jenže času mám stále míň a míň.
  Možná je to věkem, protože čím je člověk starší, tím víc je nejistý a všechno mu
  dlouho trvá.
  V této souvislosti jsem si vybavila článek, kde autorka popisovala, jak je stáří krásné   a že žena po padesátce ví, jak stárnout s grácií. Já na to říkám PRDLAJS!!!
  Jediné co vím na 100% je, že chci aby se mi vrátilo pružné tělo, obličej bez vrásek,
  zdravé klouby a jasná mysl. O pevných a krásných prsou se nebudu rozepisovat,
  neboť na nich za ta léta řádně zapracovala přitažlivost zemská.

                                  Mějte krásný den.
       
                                        Dáša

                                 
   

už je líp

První řádky

Moje tělo  po 22 letech intenzivní péče o těžce nemocného syna selhalo. Psaní bude jedním z prostředků, jak se vrátit do reality tohoto světa. Jde to ztěžka a pomalu, ale cíl je jasný RADOVAT SE ZE ŽIVOTA !
                                               
                                          Mějte krásný den.

                                               Dáša