Danielova nemoc je náporem nejen na fyzičku, ale hlavně na mojí nervovou soustavu. Zrovna dnešek byl nad moje síly a já seděla v kotelně a přemýšlela o smyslu bytí a bulela jak želva. Ani po 22 letech jsem se nesmířila s nemocí mého
syna a jestli někdo tvrdí, že je s nemocí svého dítěte vyrovnán , tak je to velký lhář.
Aby nebyl můj příspěvek moc ponurý, bylo i trochu radosti. Došila jsem kabelku,
dostala jsem látku na sváteční ubrus a největší radost mi vždy udělá přítel nejvěrnější Eda.
Látka na sváteční ubrus
I
Došitá kabelka
Úžasný Eda
Mějte krásné pondělí.
Dáša
Žádné komentáře:
Okomentovat